Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Diskusia na rôzne témy
othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality


Tento text je určený predovšetkým mládeži, ktorá sa potrebuje správne zorientovať v problematike sexuality a ľudskej pohlavnosti, pretože to, čo jej v tomto smere môže ponúknuť súčasný svet je mätúce, dezorientujúce a pokrivené. Pretože účelom sexuality v súčasnom ponímaní je predovšetkým užiť si. Užiť si volne, neviazane a bez akýchkoľvek predsudkov.

Lebo vraj naše telo, ktoré nám patrí je iba naším vlastným majetkom a my si s ním môžeme robiť čo chceme. To znamená, že máme legitímne právo plne vyžiť jeho sexuálneho potenciálu pre vlastné potešenie. Či už v partnerskom vzťahu, alebo ak partnera nemáme vlastným seba uspokojovaním.

A aby sa v tom človek necítil nijako obmedzovaný, začína sa čoraz viacej negovať spojitosť sexuality s morálkou a etikou. Takýto prístup má však za následok rozklad a deštrukciu osobnosti človeka, alebo minimálne zastavenie a obmedzenie jeho jeho ďalšieho osobnostného vývoja. Lebo v skutočnosti je hlavným účelom pohlavnej sily práve osobnostný rast človeka, ku ktorému ale dochádza iba vtedy, ak je ľudská pohlavnosť krotená a usmerňovaná silným eticko morálnym prístupom k nej. V takomto prípade sa mohutný potenciál jej energie pretaví do rozvíjania osobnosti človeka, formujúc ho smerom k vyšším a ušľachtilejším hodnotám.

Pohlavná sila nemá byť teda vyplytvaná v telesnosti, ale orientáciou k vysokým mravným, morálnym a duchovným ideálom pretavená vo vysoko vyvinutú ľudskú osobnosť. Je to totiž presne tak, ako s každou energiou, napríklad tou elektrickou. Môžeme ňou svietiť a môže nám uľahčovať život prostredníctvom rôznych užitočných elektrických prístrojov, alebo ňou môžeme nabiť oplotenie okolo koncentračného tábora, či využiť ju na elektrické kreslo. Je to stále tá istá energia, záleží len na spôsobe jej využitia. Záleží iba na tom, či ju použijeme k pozitívnemu a budujúcemu účelu, alebo k účelu negatívnemu a deštruktívnemu.

Žiaľ, na tomto svete to funguje tak, že sa ľudský sexuálny potenciál sa obyčajne vybíja iba v pohlavnom pude. To je dnes považované za normálne a štandardné.

Ľudia prežívajú telesnú rozkoš a telesné radovánky a ich nadmiera im odčerpáva energiu, ktorá je v skutočnosti určená a má byť využitá k rozvoju ich osobnosti. To znamená, že tá istá pohlavná sila nás môže ľudsky a osobnostne nesmierne povzniesť, ak sme vo vzťahu k nej ochotní rešpektovať určité morálne a mravné kritériá. Alebo naopak, jej nesprávne, čiže nadmerné a neetické používanie môže spôsobiť zastavanie rozvoja našej osobnosti, keď takmer všetku silu jej potenciálu vybijeme podvoľovaním sa svojim telesným pudom.

Z tohto dôvodu je preto pre každého mladého človeka omnoho lepšie, ak začne s pohlavným životom čo najneskôr. Ak si svoju mladícku čistotu zachová čo najdlhšie, pretože tým vôbec nič nestráca ale naopak, iba nesmierne získava.

No a hodnotou, prostredníctvom ktorej je schopný človek čistým a ušľachtilým spôsobom zvládnuť vlastnú pohlavnosť je jeho túžba po čistej, veľkej a pravej láske. Túžba po čistej, veľkej a pravej láske k druhému človeku. Po láske, v ktorej sme schopní zabudnúť na seba samých a vidieť iba prospech a dobro milovanej osoby.

To je láska, ktorá má schopnosť poprieť osobný egoizmus a egocentrizmus až do takej miery, že za stredobod bytia, za ktorý dovtedy človek považoval iba seba samého začína považovať druhú osobu. Inými slovami povedané, človek sa naučí milovať druhého tak, ako seba samého, ba niekedy aj viac ako seba samého.

Nepripomína vám to niečo? Nepripomína vám to známe Kristové slová, aby sme sa naučili milovať svojho blížneho ako seba samého? Lebo jedine človek, ktorý toto dokáže sa stáva skutočne človekom, pretože bol schopný zbaviť vlastného egoizmu. Jedine takýto človek spĺňa Stvoriteľom stanovenú métu pravého človečenstva, pretože sa naučil milovať svojho blížneho ako seba samého.

No a prostriedkom k dosiahnutiu tejto méty je správne využite pohlavnej sily! Obrovský potenciál pohlavnej sily, skultivovaný morálnymi princípmi, ako je ušľachtilosť, čistota a túžba po pravej, veľkej láske môže totiž rozvinúť osobnosť človeka až k takému vysokému ideálu lásky, ktorá je schopná milovať iného človeka tak, ako seba samého. A je úplne jedno, či je to láska k mužovi, alebo k žene, k bratovi alebo sestre, k rodičom alebo deťom. Dôležité je, že práve prostredníctvom svojej lásky bol človek schopný zvíťaziť nad vlastným egoizmom a postaviť záujmy iných na úroveň záujmov svojich vlastných. Ak totiž toto niekto dokáže aspoň k jednému jedinému človeku, vzniká u neho predpoklad, že to bude schopný aplikovať i vo vzťahu k iným ľuďom. Že sa všetkých svojich blížnych naučí milovať presne tou mierou, akou má rád seba samého. Toto je zavŕšením osobnostného vývoja človeka a dosiahnutím ľudskej dokonalosti, stojacej na najvyššej priečke človečenstva.

No a práve k tomuto vysokému cieľu nás má a môže priviesť správne využitie obrovského potenciálu našej pohlavnej sily, ktorá bola každému človeku darované práve za týmto účelom.

Existujú však temné sily, ktoré si neželajú, aby človek dosiahol najvyššej úrovne svojho človečenstva. Sily, ktoré sa všemožne snažia aby zostal nevedomým o týchto veciach a potenciál vlastnej pohlavnej sily premrhal v telesnej rozkoši a užívaní si. Preto je trendom dnešnej doby, aby mladí ľudí začínali s pohlavným životom čo najskôr, čo má za následok zastavenie, alebo prinajmenšom rapídne spomalenie ich ďalšieho osobnostného vývoja.

Existujú totiž temné sily, ktoré chcú, aby ľudia zostali trvalo menejcennými. Aby životný potenciál vlastnej pohlavnej sily premrhali v telesnosti namiesto toho, aby sa prostredníctvom nej povzniesli k plnému rozvinutiu svojej osobnosti v duchu vznešenej, nesebeckej lásky, schopnej milovať svojho blížneho ako seba samého.

Možno si poviete že je to všetko iba výmysel. Že je to len určitá myšlienková konštrukcia, ktorej pravdivosť nemožno dokázať a ktorej buď človek verí alebo neverí.

Uveďme si preto konkrétny príklad z histórie národov, kultúr a civilizácií. V dejinách môžeme totiž vidieť veľké množstvo stále sa opakujúcich vzostupov a pádov, ktoré sa udiali v priamej úmernosti k etickému a morálnemu, alebo neetickému a nemorálnemu vzťahu k ľudskej sexualite. Vždy na začiatku novo vznikajúcich národov a civilizácií boli totiž badateľné určité zdravšie, etické a morálne kvality, vyznačujúce sa prostotou, jednoduchosťou a prirodzenosťou. Presne takto to bolo napríklad v rannom období rímskej ríše, čo malo za následok jej prudký vzostup. To čistejšie, zdravšie, prirodzenejšie a ušľachtilejšie sa výraznejšie prejavovalo nie len vo vzťahu k sexualite, ale i vo vzťahu ku všetkému ostatnému dianiu v spoločnosti.

Ale pozrime sa na rímsku ríšu na jej konci. Všade bolo plno nemorálnosti, neviazanosti, skazenosti a túžby čo najviac si užiť, až nakoniec strata takmer všetkých morálnych a mravných mantinelov rímsku ríšu vnútorne celkom rozvrátila. Dá sa teda jednoznačne konštatovať, že jednou z hlavných príčin jej zániku bola všetko prestupujúca a všetko devalvujúca mravná skazenosť.

Kto sa z tohto uhľa pohľadu pozrie na historický vývoj rôznych národov a kultúr zistí, že v podstate všade to prebehlo obdobným spôsobom. A nakoniec, možno ani nebude musieť ísť príliš hlboko do histórie. Úplne postačí, ak sa pozorne rozhliadne okolo seba a uvidí, že i súčasná kríza má presne tie isté korene. Uvidí, že aj dnes prežívame stratu hodnôt, spojenú s devalváciou cti, spravodlivosti, ušľachtilosti, ľudskosti a celkového morálno etického prístupu k životu. Uvidí súčasné, čoraz výraznejšie uvoľňovanie mravov a morálky, uvidí temný rozkvet nehanebnosti a vyzdvihovania telesnosti. Uvidí, ako všade vládne nečestnosť, klamstvo, podvod, chamtivosť, neľudskosť a ešte mnoho iných negatívnych vecí, jednoznačne svedčiacich o veľkom úpadku ducha človeka, ktorého morálny rozklad zapríčinil okrem iného i nesprávny postoj k potenciálu vlastnej pohlavnosti. K potenciálu, ktorý z tohto dôvodu nepôsobí konštruktívne a budujúco tak ako má, ale deštruktívne a zničujúco tak, ako tomu bolo vždy doposiaľ v histórii.

Ak preto nechceme, aby to všetko dospelo až k úplnej deštrukcii, bolo by načase poučiť sa a využiť konečne obrovský potenciál ľudskej pohlavnosti čistým a ušľachtilým spôsobom k pozdvihnutiu jednotlivcov, národov i celej našej civilizácie.

PS. Účelom tohto článku nie je vyzdvihovanie celibátu, ale predovšetkým ušľachtilého a čistého prístupu k sexualite, a to v každej situácii.

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š.

leomoon45
Príspevky: 1
Dátum registrácie: Utorok, 6. Januára 2015, 08:46

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa leomoon45 »

nie je nič potrebnejšieho, ako hovoriť o týchto vážnych skutočnostiach. Aby sme sa v čase, ktorý nám ešte zostáva spamätali a vyšvihli na tú úroveň človečenstva, aká od nás bude v deň účtovania požadovaná. Buď to totiž dokážeme a uspejeme, ako tie múdre panny, alebo to nedokážeme a dopadneme ako panny nerozumné

tntn45
Príspevky: 1
Dátum registrácie: Utorok, 17. Marca 2015, 09:08

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa tntn45 »

To čistejšie, zdravšie, prirodzenejšie a ušľachtilejšie sa výraznejšie prejavovalo nie len vo vzťahu k sexualite, ale i vo vzťahu ku všetkému ostatnému dianiu v spoločnosti.
Ale pozrime sa na rímsku ríšu na jej konci. Všade bolo plno nemorálnosti, neviazanosti, skazenosti a túžby čo najviac si užiť, až nakoniec strata takmer všetkých morálnych a mravných mantinelov rímsku ríšu vnútorne celkom rozvrátila. Dá sa teda jednoznačne konštatovať, že jednou z hlavných príčin jej zániku bola všetko prestupujúca a všetko devalvujúca mravná skazenosť. ???

______________
GuL

vlasana
Príspevky: 5
Dátum registrácie: Sobota, 13. Februára 2016, 22:22

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa vlasana »

ale čo presne sa skrýva pod tou mravnou skazenosťou? a kam až teda je dobré alebo zlé zájsť a oddávať sa takým radovánkam.

othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

Dobrý a špatný extremismus! Odhalení pokrytectví a dvojího metru EU

V životě jsme často postaveni před okolnosti, ve kterých se najednou a zcela nečekaně ukáže naše pravá tvář. Například třeba naše faleš a pokrytectví, které se nám jindy daří celkem úspěšně skrývat.

No a přesně k takovému náhlému odhalení falše, pokrytectví a dvojího metru došlo nedávno ze strany EU. Konkrétně ze strany různých, EU nakloněných, oficiálních i neoficiálních zdrojů, které vyjadřovaly své rozhořčení nad nedávnými slovenskými parlamentními volbami.

V nich se totiž do parlamentu dostala extremistická strana a obsadila v něm neočekávaně velký počet křesel. Slovensko bylo kvůli tomu oficiálně i neoficiálně pranýřováno za svůj nacionalismus, dávající do popředí původní slovenské hodnoty, za vyjádření své přízně k extremismu, zaměřenému proti Romům a migrantům, a za své odsuzování evropské politiky multikulturalismu.

V čem však zcela konkrétně spočívá ona faleš, pokrytectví a dvojí tvář EU, nečekaně odhalena její spřízněnými zdroji?

No přece v tom, že na jedné straně byl ve vztahu ke Slovensku odsouzen fašismus, extremismus a všechny jeho projevy, přičemž na druhé straně samotná EU spolupracuje s extremisty a fašisty, a v tichosti toleruje jejich řádění.

Jde zde o precedens, na základě kterého ztrácí EU v očích vnímavých lidí svůj morální kredit a s ním i právo určovat jiným to, co je správné a co dobré. Takové morální právo nemůže totiž v žádném případě spočívat v rukou toho, kdo jedná tak otevřeně dvojtvárně, jakoby již lidé byli zcela hlupáci. Hlupáci, kterým je možné namluvit cokoliv a oni, jako slepé stádo budou i tak nadále věřit „morální“ autoritě, která se jim svou očividnou amorálnosti přímo drze vysmívá do tváře.

Neboť ničím jiným, než vysloveným výsměchem soudnosti veřejnosti je, pokud někdo na jedné straně odsuzuje slovenský extremismus, avšak na druhé straně má dobré vztahy s Ukrajinskou vládou, která spolupracuje se skupinami, otevřeně propagujícími fašismus. A navíc, pokud tyto neonacistické skupiny páchají etnicky motivované vraždění, jako například upalování lidí v Oděse, či jiné, podobné zvěrstva.

Ne, prostě nemůže být pro nikoho už žádnou morální autoritou ten, kdo sice na jedné straně odsuzuje slovenský extremismus, ale na druhé straně v tichosti schvaluje udržování fašistických tradic v pobaltských zemích, kde se každoročně konají pochody sympatizantů Waffen SS, které pobaltské státy považují za své osvoboditele od ruské okupace v období druhé světové války.

Jak tedy vidíme, není fašismus, jako fašismus! Z pokrytecky morálním rozhořčením je totiž odsuzován jen ten, který se právě nám nehodí a který je zaměřen proti našim takzvaným hodnotám. Avšak na druhé straně v tichosti tolerujeme projevy neonacismu na Ukrajině, kde polovojenské oddíly, otevřeně se hlásící k odkazu fašistického zločince Banderu vraždí a páchají zvěrstva. Také EU nic závažnějšího nenamítá ani vůči udržování tradic Waffen SS v pobaltských zemích, protože jejich neofašistická nenávist je zaměřena tím směrem, který je žádoucí. To jest, proti Rusku!

Toto je však z hlediska nejelementárnější morálky postoj výsostně nekompatibilní. Jde o postoj bez pevné morální páteře. Postoj, který pracuje vědomě manipulativním způsobem s pojmy jako lidskost, lidská práva a morálka. Tyto vznešené pojmy mu však ve skutečnosti slouží pouze k tomu, aby jimi zastřel a zakryl skutečné amorální cíle, kterými jsou mocenské zájmy a neutuchající snaha ekonomicky profitovat z jiných.

Celkem otevřeně řečeno, EU se chová tak, že to, co vyhovuje nám a našim záměrům je morální a správné, a to i v případě, že je to ve skutečnosti nemorální a nesprávné. A pokud jsou vraždy a zvěrstva až příliš očividné, jako v případě Ukrajiny, zahraje se to do ztracena.

A naopak, s morálně okázalou pózou je odsouzen takový druh extremismu, který právě nám a našim záměrům nehraje do karet.

Takové něco nesmírně pokryteckého však může fungovat pouze proto, že veřejnost je příliš povrchní a mělká, a proto neschopná vidět ve všeobecně uznávané, takzvané morální autoritě, její bezprecedentní morální zvrácenost.

Pokud se totiž obyčejní lidé vědomě neusilují stát morálními, dobrými, čestnými a spravedlivými, stávají se sami jedinci bez pevné páteře. A to má v dnešní amorální době za následek, že jsou názorově nevyhranění. Že jsou jako třtina ve větru. Stávají bezmocnými oběťmi lži, propagandy, pokrytectví a dvojtvárnosti, protože jim chybí vlastní, pevná morální opora, vybudovaná na skutečných hodnotách dobra a cti, kterou v sobě nikdy vědomě nepěstovali.

Člověče, staň se morálním a čestným, protože jinak se staneš obětí nemorálních! Obětí jejich lží a podvodů! Obětí jejich krásných řečí o demokracii, humanismu a lidských právech, se kterými se vědomě manipuluje! Neboť nakonec může dojít až k tomu, že půjdeš bojovat za tyto krásné ideály, zatímco tvou víru v dobro a tvé naivní nadšení někdo pouze obratně využije k tomu, aby pod maskou krásných slov, manipulatívně stavěných do popředí, prováděl své nečisté záměry, které se ve skutečnosti diametrálně liší od navenek proklamovaných ideálů. A ty budeš ve své nevědomosti zneužit pro mocenské a zištné zájmy jiných.

Člověče, nebuď slepý a uč se rozpoznávat lež od skutečnosti! Uč se demaskovat lež a nedej se zavádět nečestností, skrývanou pod pláštíkem velkých ideálů. Neboť pokud to nedokážeš, staneš se prázdnou loutkou v rukou jiných, kteří s tebou budou vědomě manipulovat, přičemž za tvými zády se budou z tebe smát.

Je něco takového důstojné člověka?

Vlastní lidskou důstojnost a s ní i schopnost rozpoznávat faleš a pokrytectví však můžeš nabýt jedině tehdy, pokud se ty sám začneš usilovat být morálním, čestným, dobrým a spravedlivým.

Pokud se ale takovým nestaneš a pokud ti takové úsilí nebude stát za to, pak přežiješ celý svůj život ve lži a v jakési zmanipulované virtuální realitě, ve které budou ušlechtilé pojmy, jako svoboda, mravnost a lidská práva sloužit k maskování zla a chamtivosti. A ty budeš ve své nevědomosti sloužit zlu ve falešném domnění, že sloužíš dobru.

Jedním z takových smutných příkladů je třeba případ slovenských intelektuálů a kazatelů, kteří se již tradičně zvyknou pasovat do pozice jakéhosi svědomí národa a kteří po nedávných parlamentních volbách vyjádřili ve formě dopisu znepokojení nad zdrženlivým postojem církví vůči zneužívání křesťanské víry a křesťanských pojmů extremistickou stranou Mariána Kotleby.

Nicméně žel, právě tyto stejné takzvané osobnosti se svého času podepsali pod dopis na podporu současné ukrajinské vlády, jejíž počáteční, ale i současné působení je spojováno s takzvaným „Pravým sektorem“. Organizací, otevřeně se hlásící k odkazu banderovců a k fašismu, jejíž aktivity tomu plně odpovídají.

Takový pokrytecký postoj slovenských intelektuálů není tedy ničím jiným, než bezduchým kopírováním zvráceného trendu dvojího metru EU, na jehož základě se ostře odsuzuje extremismus, který nám nejde po ruce, ale v tichosti se toleruje fašismus, který je nenávistně obrácen proti odpůrcům mocenských zájmů EU.

No a na margo již zmíněného, ​​dvojího metru ještě jeden příklad. A sice Saúdská Arábie, která je přítelem a spojencem západu, přičemž humanistický a za lidská práva neustále bojující západ tiše mlčí o tom, že za homosexualitu tam hrozí trest smrti.

Nicméně stejný západ ponechal plný průchod své rozhořčené lidsko právní rétorice tehdy, když nedávno vyšel v Rusku zákon, definující vztah společnosti k homosexualitě a homosexuálům jiným způsobem, než je to standardem v západní Evropě.

I v tomto případě jde o klasickou ukázku postoje bez morální kontinuity, protože na jedné straně, u spojenců, se tiše tolerují věci naprosto nepřijatelné, zatímco na druhé straně se lidsko právně tvrdě bojuje proti Rusku, ačkoli tam homosexuálům ani zdaleka trest smrti nehrozí.

A co je ze všeho nejsmutnější, široké masy ve své povrchnosti, plytkosti a konzumnosti klidně dovolují, aby jim pokrytci a lidé bez jakékoliv páteře určovaly, co je morální a co ne.

Ve středu Evropy se opět vyměnili stráže.
A hle, zloděj a vrah lidem
o morálce káže.

inspirované veršem z písně Karla Kryla

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š

othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

Nelítostná kritika materialismu a jeho důsledků

Když se detailněji podíváme na nejrůznější odvětví společenského, ekonomického a kulturního života, najdeme velké množství věcí, které nejsou dobré. Věcí, které způsobují problémy, pnutí a konflikty. A to platí nejen v rámci naší společnosti, ale i mezi národy a náboženstvími. Na základě toho pak často dochází k projevům nespokojenosti, násilí a teroru. Dochází k lokálním ozbrojeným střetům, ba v současnosti narůstá i hrozba opětovného, ​​velkého celosvětového válečného konfliktu. A to už není žádná maličkost!

Druhotným projevem tohoto, nepříliš uspokojivého stavu je například stále rostoucí znečištění životního prostředí, problémy s množstvím emisí, s globálním oteplováním, s rozšiřující se ozónovou dírou a s mnoha dalšími podobnými věcmi, které nám slepým již až příliš očividně naznačují dlouhodobou neudržitelnost života na naší planetě, za současného stavu uspořádání lidských záležitostí.

Kdo nežije v nějakém uměle vytvořeném skleníku mimo reality a komu není vše kolem něj naprosto lhostejné, ten si musí nutně položit zásadní otázku: Co s tím? Jak by se dala situace zlepšit? Jak by se dala zlepšit kvalita života, který žijeme? V čem se skrývá skutečná příčina toho, že mnohé věci nefungují a nejsou dobré? A jak by se dala tato příčina odstranit? Jak by bylo možné vybudovat opravdu harmonickou společnost, v níž by byli všichni lidé spokojeni? A je něco takového vůbec možné?

I když mnozí pravděpodobně zaujmou k eventuální možnosti úspěšného vyřešení všech těchto otázek postoj značně pesimistický, měli bychom přece jen vědět, že cosi takového, jako vybudování harmonicky fungující společnosti je možné. Především je však třeba pochopit skutečnou příčinu dnešního problematického stavu v nejrozličnějších odvětvích společenského života, protože bez pochopení a odstranění této skryté vnitřní příčiny prostě nenajdeme cestu ven z našich problémů.

V první řadě si musíme uvědomit, že absolutně všechno, co kolem nás prostřednictvím lidí vzniká má svůj počátek v naší mysli a v našem nitru. Každý výrobek, každý čin, ba dokonce každý náš pohyb i každé naše slovo. No a kvalita všeho, co takovým způsobem směrem zevnitř ven vzniká je přímo závislá na kvalitě vnitřního nastavení lidí. Na kvalitě hodnot, které uznávají a preferují.

Jinými slovy řečeno, vysoká morální a mravní kvalita vnitřního naladění lidí musí mít nutně za následek vysoce kvalitní vnější poměry, ve kterých tito lidé žijí a naopak, nízká kvalita jejich vnitřního naladění má za následek nepříliš kvalitní společenské poměry, které je tísní.

No a z hlediska této skryté, neviditelné, ale zásadní a vše určující kvality vnitřního nastavení lidské populace můžeme rozlišit dva základní vnitřní proudy. Dvě cesty, z nichž jedna je cestou ducha a druhá cestou materialismu.

No a my se nyní zkusme detailněji podívat na každou z nich. Nejdříve na cestu materialismu, která je mnohem širší a pak na cestu ducha.

Cesta materialismu je cestou priority hmotného dobra. Je to cesta priority peněz, konzumu, osobního egoismu, kariérismu a snahy o užívání si. Lidé ní kráčející uvažují především v intencích pojmů "já" a "mně". Tyto dva přívlastky jsou dokonalým vyjádřením materialistického náboženství sobectví a egoismu, které vyznává většina našich současníků.

No a takový způsob vnitřního nastavení lidské populace se nutně přiměřeným způsobem transformuje a zhmotňuje do vnějších poměrů. Vnější poměry totiž nejsou nikdy ničím jiným, než dokonalým odrazem stavu nejhlubšího, vnitřního, hodnotového naladění lidí. Jde o spojité nádoby a zároveň také o zákonitost, ve které spočívá jakási velká spravedlnost, na jejímž základě jsme nuceni žít přesně v takových poměrech, jaké si zasloužíme, protože my sami jsme si je vytvořili prostřednictvím vlastního, prioritního hodnotového naladění.

No a právě pod tlakem vnějších poměrů máme pak poznat a pochopit nesprávnost hodnot, kterým věříme a které vnitřně preferujeme.

Žel, lidstvo si stále neuvědomuje tyto skryté, ale zásadní skutečnosti, a proto se často stává, že když jsou již společenské poměry opravdu nesnesitelné, vzniká tendence odstranit je. Snaha svrhnout je a vymanit se z nich. A to třeba i násilím! Tak dochází k revolucím a jiným převratům. A to buď nenásilnou, nebo násilnou formou.

A hle, co se nestane! Když lidé odstraní jedno společenské zřízení, které již bylo pro ně nesnesitelné a nastolí jiné, o kterém doufají, že se jim v něm bude žít lépe, brzy zjistí, že se dostali z deště pod okap. Že jednu formu útlaku pouze vystřídala forma jiná.

Tak jako například u nás, když jsme odstranili socialismus a nastolili kapitalismus, neboli takzvanou liberální demokracii. Avšak po čase ti vnímavější začínají zjišťovat, že diktaturu ideologie socialismu se všemi jejími negativními průvodními znaky pouze vystřídala diktatura kapitálu a chamtivosti se všemi jejími negativními důsledky.

Nemůže to být jinak, protože to nejpodstatnější, neboli lidský materiál, se vůbec nezměnilo. A proto dnes trpíme pouze novou formou útlaku. Kdo to ještě v současnosti nechápe a není si to ochoten připustit, brzy sám na vlastní kůži zažije, jak se budou negativní příznaky současného systému stále více stupňovat. A účelem tohoto stupňování bude to, aby vnější poměry svou nesnesitelnosti dotlačili lidí k pochopení zvrácenosti hodnot, které v současnosti vnitřně preferují. V poměrech, které lidé snášejí a teprve budou muset snést mají jako v zrcadle poznat sami sebe a zvrácený charakter hodnot, kterým věřili a které, zhmotněné do vnější podoby, jim udělali ze života peklo.

Lidé budou muset prostě pochopit, že ke skutečnému obrození společnosti nemůže dojít ani revolucí, ani změnou společenského systému, ba ani změnou vlády. Lidé budou muset pochopit, že ke skutečnému obrození společnosti nemůže dojít bez jejich vlastního, vnitřního hodnotového obrození. Budou prostě muset pochopit hlubokou zvrácenost principu materialismu, osobního egoismu, kariérismu, konzumu, priority peněz a snahy o užívání si. Budou muset pochopit, že existuje pouze jedna jediná cesta k trvalému rozkvětu celého lidstva a všech národů, a to cesta ducha! Cesta, spočívající v preferování a budování ušlechtilosti, spravedlnosti, cti a lidskosti.

Cesta ducha, vyznačující se všeobsáhlostí, jejíž stoupenci uvažují a jednají ve smyslu pojmů "my" a "nám". Cesta, ve které jde vždy v první řadě o zájmy celku, na rozdíl od materialistického egoismu, ve kterém jde v první řadě o zájmy vlastního já

A toto nové, vnitřní hodnotové naladění lidí se pak postupně začne projevovat tak, jak to dosavadní, na charakteru poměrů ve společnosti. Neboť my lidé máme prostě schopnost formovat charakter vnějšího světa podle svého vlastního, aktuálního hodnotového zaměření a utvářet vnější svět ke svému vlastnímu, vnitřnímu obrazu.

Zkusme si představit kmen, ze kterého proudí míza do všech, i těch nejmenších větviček. Jakého charakteru a kvality bude míza koncentrovaná v kmenu stromu, přesně takový druh kvality se dostane do všech větviček, ba až do všech nejmenších žilek listů.

Kmen stromu představuje charakter lidského myšlení a základního vnitřního naladění. Větvemi a větvičkami jsou všechny oblasti společenského života, do kterých se tato základní kvalita vlévá. Pokud je kmenem, to jest základem lidského myšlení jed materialismu, otráví tento jed zcela všechna odvětví společnosti přesně tak, jak je tomu dnes.

Pokud se však kmenem, to jest základem lidského myšlení a vnitřního naladění stanou vysoké a ušlechtilé hodnoty ducha, rozlije se to jako požehnání do všech oblastí života společnosti.

A právě v tomto spočívá změna k lepšímu! V tomto se skrývá zlepšení poměrů v každém národě a v každé společnosti. Neboť každá jiná cesta, která nebere na zřetel zákonitost projekce hodnotového naladění lidského nitra do vnější reality je cestou kontraproduktivní.

Pokud se totiž budeme snažit zlepšit vnější poměry pouze reformami, zákony, revolucemi, či jiným, čistě vnějším způsobem, nemůže se nám to nikdy podařit, protože naše nitro a naše myšlení zůstane stále stejné. Neboť nakonec každý zákon a každé nařízení se dá šikovně obejít a pod zdáním práva je dokonce možné klidně provádět vlastní, sobeckého egoistické záměry.

Pokud se však lidé vnitřně přeorientují na ušlechtilou cestu ducha, mnohé se zákonů se stanou nepotřebnými, protože každý bude mít přímo v sobě pevnou oporu ve vnitřní mravnosti a ve svém svědomí.

Toto je jediná cesta, která nás může vytrhnout z převeliké bídy, která se k nám blíží, protože jsme vnitřně vsadili na principy egoistického materialismu. A tento náš vnitřní postoj, zhmotněný do vnější reality postupně otravuje, až nakonec zcela otráví všechno kolem nás.

Jediná možná záchrana se skrývá ve změně naší vnitřní hodnotové orientace. Neboť věci hmotné se nikdy neměly stát cílem a smyslem lidského života. Jsou to totiž jen prostředky, které nám mají být nápomocné k naplnění a realizaci skutečného cíle a skutečného smyslu života, kterým je nabytí velikosti a vznešenosti ducha. Cesta k tomuto cíli vede přes vědomou bdělost nad čistotou a ušlechtilostí vlastní mysli a přes úsilí o naplňování vysokých a vznešených hodnot v každodenním životě.

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š

othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

Prečo potrebujú USA a západné štáty vládnuť svetu?


Začnem faktami, ktoré som spomínal už viackrát. Prostredníctvom nich sa dá totiž dokonale pochopiť zvrátený spôsob uvažovania, na základe ktorého považujú USA a západné krajiny nutnosť vlastnej svetovej hegemónie priam za životne dôležitú.

Prvým faktom je skutočnosť, že ak by všetky národy sveta žili takým istým životným štýlom, ako západ, potrebovali by sme k tomu energetické zdroje štyroch planét podobných Zemi.

Druhým faktom je skutočnosť, že 20 percent populácie najbohatších štátov sveta má na svedomí 80 percent svetového znečistenia.

No a tieto dva fakty v súhrne znamenajú, že naša planéta s jej obmedzenými prírodnými zdrojmi by jednoducho neuniesla takú úroveň blahobytu a spotreby, aká je dnes bežná na západe. A to teda, v egoisticky zvrátenom myslení najmocnejších mužov sveta a za nimi stojacich šedých eminencií značí, že takáto úroveň blahobytu nie je pre všetkých. Že je iba pre vyvolených! Iba pre takzvanú lepšiu časť sveta, ktorá predstavuje 20 percent svetovej populácie, ale robí si nároky na 80 percent všetkých zdrojov našej planéty.

Aby takéto usporiadanie sveta a rozdelenie jeho zdrojov zostalo zachované, ba dokonca aby sa ešte viac navyšovalo v prospech vyvolených je treba celkom logicky niečo podnikať. Filozofia je veľmi jednoduchá: čím menej sa bude dariť iným, tým viac sa bude dariť nám. Lebo ak by sa darilo aj iným a aj iní by prosperovali, ujedali by tým predsa z nášho vlastného koláča, na ktorý máme právo iba my.

Skúsme sa teraz pozrieť cez optiku tejto filozofie na niektoré udalosti svetového diania. Nájdeme v nich pochopenie toho, prečo sa USA spolu so svojim západnými spojencami podieľali na množstve prevratov a revolúcií v najrozličnejších kútoch sveta. Dialo sa tak rôznymi spôsobmi a to buď priamo, ale väčšinou nepriamo, s tichou finančnou a materiálnou podporou.

Preto bolo odstránených množstvo takzvaných diktátorov, vo väčšine prípadov ľudí, ktorí razili svoju vlastnú cestu a odmietali sa podrobiť záujmom USA a západu. Ba dokonca sa veci diali aj úplne opačne, ako napríklad v Čile, kde bol svojho času legitímne zvolený Salvador Allende. Pretože však nechcel ísť poruke USA, bol za ich tichého súhlasu zvrhnutý krvavým pučom generála generála Pinocheta.

To sú tiež dôvody, pre ktoré bol zlikvidovaný takzvaný diktátor Kadáfí a totálne zruinovaná Líbya, jedna z najprosperujúcejších afrických krajín. Preto tiež v súčasnosti brojí západný svet proti ďalšiemu takzvanému diktátorovi Asadovi a takzvaná umiernená opozícia, finančne a materiálne podporovaná západom ničí predtým prosperujúcu a nábožensky, či etnicky znášanlivú Sýriu.

Nie, nikto predsa nesmie pre seba drzo odkrajovať z koláča blahobytu a prosperity, ktorý celý prináleží iba vyvoleným. Iba oni smú držať ostatné národy v područí. Iba oni ich smú ovládať a profitovať z ich ľudských, materiálnych a prírodných zdrojov.

A opäť iba USA a západné mocnosti vyprovokovali a financovali prevrat na Ukrajine. Ten vyústil do občianskej vojny. Nenávisť fašistických elementov, otvorene spolupracujúcich s Ukrajinskou vládou bola za tichej podpory západu obrátená proti ruskej menšine.

Na Kryme bolo uskutočnené legitímne referendum, v ktorom jeho väčšinové ruské obyvateľstvo vyjadrilo súhlas s pripojením k Rusku. Tým sa vyhlo osudu Luhanska a Donecka, postihnutých občianskou vojnou. Na Rusko však uvalilo svetové spoločenstvo sankcie za anexiu Krymu.

Týmto takzvaným svetovým spoločenstvom sú opäť iba vyvolení, ich vazali a poskokovia. A ich cieľ je stále ten istý. Vyvolení predsa nemôžu potrebovať silné a prosperujúce Rusko, ktorým sa táto krajina postupne stávala pod vedením Putina.

Inak Rusko predstavuje celkom osobitú kapitolu. Z pohľadu vyvolených ide totiž o absolútnu nespravodlivosť a totálnu aroganciu, spočívajúcu v tom, že jeden národ zaberá rozlohu šestiny planéty, urývajúcu v sebe obrovské prírodné bohatstva. V tejto skutočnosti spočíva jedna z najväčších vín Ruska. A pritom ide ešte aj o menejcennú rasu! O Slovanov! Takýto ľudia predsa nemajú najmenšieho práva zaberať životný priestor a prírodné bohatstvá, celkom jednoznačne určené iba vyvoleným. V tomto tkvie tiež podstata odvekej nenávisti západu voči Rusku. A preto akákoľvek zámienka poškodiť ho je iba vítaná.

Mimochodom, už Hitler uplatňoval celkom rozdielne kritériá voči civilnému obyvateľstvu, nachádzajúcemu sa na západnom a na východnom fronte v Rusku. Kým na západe zostávalo civilné obyvateľstvo viac menej nedotknuté, v Rusku bol uplatňovaný princíp spálenej zeme, na základe ktorého bolo napríklad Bielorusku spálených vyše 600 dedín spolu s ich obyvateľmi. Išlo totiž o menejcennú rasu, ktorá zločine zaberala životný priestor (lebensraum), určený iba vyvoleným.

Dnes je Rusko západnou propagandou prehlasované za agresora a jeho ekonomika je poškodzovaná burzovými machináciami a hospodárskymi sankciami. Celé je to o to zákernejšie, že západ svoje skutočné pohnútky obratne ukrýva pod pláštikom presadzovania vysokých a vznešených ideálov humanizmu, demokracie a ľudských práv. A mnoho povrchných a plytkých ľudí naivne skočilo na túto ich hru na humanizmus a presadzovanie dobra, za ktorou sa v skutočnosti skrývajú zvrátene egoistické chúťky vyvolených a samozvaných pánov sveta.

A to, že je uplatňovaním sankcií voči Rusku zároveň poškodzovaná i ekonomika Európskej únie presne zodpovedá logike vlčej svorky, v ktorej víťazí a profituje najdravší a najbezohľadnejší vlk, čiže v našom prípade USA. USA totiž dokonale vyhovuje ako oslabovanie Ruska, tak i Európskej únie, pričom západná Európa sama seba degraduje iba na akéhosi poskoka záujmov USA, idúc slepo proti záujmom vlastným.

Ale to je zase iba ďalší rozmer neuveriteľnej ľudskej zvrátenosti, v ktorej politické elity západných krajín zapredávajú a zrádzajú vlastné národy. Možno opäť práve preto, aby si na ich úkor uchmatli čo najviac pre seba.

Celé toto veľké svetové dianie, v ktorom sa pod masku dobra skrýva lož a bezohľadnosť je neuveriteľným koncertom ľudskej nízkosti. Koncertom obludného, materialistického egoizmu, ústiaceho do zvrátenej snahy mať sa stále lepšie a lepšie na úkor iných.

Blahobyt na tejto zemi obmedzených možností nie je totiž pre všetkých. Je iba pre elitu! Ostatní sú tu len na to, aby slúžili elite a jej potrebám. Presne tak, ako je tomu dnes vo východoeurópskych krajinách, ktoré sa tomuto trendu slepo podrobili a z ktorých sa hrnú na západ gastarbetri, aby pokorne slúžili vyvoleným.

Ako je ale možné, že niečo takto zvráteného vôbec funguje? Kde nastala chyba? Veď predsa vieme, že USA sa kedysi pri svojom vzniku opierali o kresťanské hodnoty a mnohé z ich zakladajúcich osobností boli hlboko veriacimi. Pri vzniku USA je teda možné evidentne vybadať prítomnosť duchovného rozmeru. Duchovnosťou však nie je mienené konkrétne vierovyznanie, ale elementárna snaha človeka o spravodlivosť, čestnosť, ľudskosť, dobro a jeho záujem o veci vyššie a hmotu presahujúce.

Žiaľ, tento druh duchovnosti sa pod vplyvom racionalizácie života, rozvoja priemyslu a nastupujúceho materializmu začal pomaly vytrácať. No a výsledkom toho je súčasný bezduchý konzum a celoživotná orientácia ľudí iba na veci hmotné.

Takúto stratu duchovnosti však nevyhnutne doprevádza postupná strata zmyslu pre spravodlivosť, česť, ľudskosť a dobro, ako i absolútna strata záujmu o veci hmotu presahujúce. To má za následok čoraz väčšie bujnenie egoizmu, sebectva, chamtivosti, bezohľadnosti, lži, podvodu, pretvárky a mnohých iných nezdravých javov. No a žiaľ, práve ľudia takéhoto typu patria dnes medzi elitu sveta.

Avšak celý systém zo všetkými jeho zvrátenými hodnotami môže fungovať iba preto, že tieto hodnoty prijali za svoje miliardy ľudí po celom svete. Všade vládne chamtivosť, materializmus a bezohľadnosť. No a práve majstri týchto ľudských chýb sa stali vládcami sveta, pričom ich vláda veľkého, obludného a bezohľadného materialistického egoizmu má svoju pevnú oporu v egoizme a materializme miliónov ľudí po celom svete. Z nej totiž vyrastá.

Je to ako jedna obrovská pyramída, na ktorej vrchole stojí hŕstka tých, ktorí všetkých ostatných utláčajú. Tento pyramidálny systém však môže fungovať jedine preto, lebo ľudia samotní tvoria jeho základňu a všetky jeho hierarchie odspodu až nahor, pričom všetci sa riadia princípom egoizmu a materializmu a uplatňujú ho vo svojom každodennom živote podľa svojich vlastných možností a schopností.

Náš svet, čiže milióny obyčajných ľudí teda vytvorili a vyživujú obludnú hierarchiu egoistického materializmu, ktorá ich v podobe arogantných nárokov vyvolených utláča. A utláča ich v podstate iba preto, že sa oni sami stávajú strojcami vlastného útlaku prostredníctvom osobného preferovania týchto princípov. V spravodlivých zákonoch nášho univerza sa totiž musí každému vrátiť vždy to, čo on sám zasieva. A v charaktere vonkajších pomerov musí prežívať to, aký on sám vnútorne je.

Ak sa preto bude chcieť náš svet tohto útlaku zbaviť, budú ľudia musieť začať od seba samých. Musia sa opätovne navrátiť k cnostiam pravej duchovnosti, čiže k snahe byť spravodlivými, čistými, dobrými a ľudskými. K snahe o chápanie a vnímanie i vecí vyšších, ako sú iba tie hmotné. Jedine takýmto spôsobom je totiž možné začať s postupným zlepšovaním súčasných pomerov, v ktorých prevláda ľudská nízkosť, úbohosť, bezbrehý egoizmus, tupý materializmus a to všetko pokrytecky skrývané za vysoké a vznešené ideály.

Ak sa teda jedného dňa spýtaš človeče, ako môžeš ty sám osobne prispieť k tomu, aby bolo na zemi lepšie vedz, že začať treba tebou samotným. Tvojim vlastným životom, v ktorom začneš preferovať dobro, česť, spravodlivosť a ľudskosť, a v ktorom sa začneš zaujímať aj o veci vyššie, ako hmotné. Trebárs hoci aj o to, aký má vlastne v skutočnosti tvoj život zmysel.

A pochop tiež, že sa musíš zároveň zbaviť i vlastného egoizmu a prázdneho hmotárstva, ktorým svojou vlastnou mierou prispievaš k vytváraniu obrovskej pyramídy egoizmu. Na jej vrchole trónia vyvolení, arogantne si privlastňujúci nadvládu nad všetkými ostatnými, ktorí im majú slúžiť.

A ty, ako aj všetci ostatní im budete musieť slúžiť dovtedy, a dovtedy vás budú zdierať a nepovažovať za nič, pokiaľ sa oslobodením od svojho vlastného egoistického materializmu neoslobodíte od ich vplyvu. Pretože pokým tohto nedosiahnete, budete musieť neustále žať iba to, čo sami sejete.

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š.

othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

Zničí nás to neviditeľné?

Človek dneška je človekom hmoty, uznávajúcim len to, čo vidí, čo dokáže ohmatať, čo podľa neho reálne existuje a čo mu prináša nejaký viditeľný hmotný prospech. Iba to je hodné jeho úsilia, námahy a odriekania.

Všetko ostatné, čo do vyššie spomínanej kategórie nepatrí, čo teda nie je možné vidieť, ohmatať a čo z hmotného hľadiska možno považovať za neexistujúce, to všetko je pre súčasných ľudí bezpredmetné a nehodné pozornosti.

A predsa! Predsa každodenne disponujeme nesmiernou neviditeľnou energiou, prostredníctvom ktorej si vo svojom hmotárskom ignorantstve voči všetkému neviditeľnému sami pre seba formujeme skazu, záhubu a zničenie.

Pozrime sa na naše slová a činy. Slová počuť a činy vidieť. V živote človeka jestvujú mnohé situácie, v ktorých je nútený ovládať sa v tom, čo povie a čo urobí. Ak by totiž nedával pozor napríklad na svoje slová, mohol by byť trestne stíhaný za krivé obvinenie a osočovanie. A podobné, ba ešte vypuklejšie je to i s našimi činmi. Nemôžme si jednoducho robiť čokoľvek a správať sa akokoľvek, pretože by sme sa mohli ocitnúť vo väzení, alebo by sme mohli stratiť dobrú povesť. Človek sa jednoducho musí ovládať a dbať na to, čo urobí a čo povie.

Každý z nás však zároveň manipuluje i s mohutnými, skrytými energiami, ktoré dáva do pohybu svojim myslením. Ale pretože pre hmotárskeho a materialistického človeka dnešnej doby všetko to, čo sa nedá ohmatať a nie je viditeľné neexistuje, dovoľujú si ľudia v oblasti vlastného vnútorného života čokoľvek. Dovoľujú si myslieť doslova na čokoľvek! I na to najbizarnejšie, najfantastickejšie, či najzvrhlejšie domnievajúc sa, že je to čisto ich osobnou vecou, ak to nikto nevidí.

Človek dneška je síce schopný pripustiť, že jeho nikým neviditeľné myslenie a inteligencia jestvujú a na vzdelanie, ktoré je čisto vnútornou, rozumovou kvalitou sú ochotní vynaložiť i nemalé finančné prostriedky. Ale akékoľvek iné, vlastné myšlienky a uvažovanie považujú za čosi bezvýznamného a podružného, čo je čisto ich osobnou záležitosťou a čo v podstate nemá nijakú cenu a teda ani nijaký dosah na ich život.

Čo by sa teda hanbili urobiť, či dokonca i len vysloviť, tým sa pokojne zapodievajú vo svojom myslení, pretože to nikto nevidí a pretože sú presvedčení, že si to môžu dovoliť. A aj si to dovoľujú!

Vnútorný myšlienkový život ľudí je z tohto dôvodu plný neuveriteľnej nízkosti, malosti, špiny, povrchnosti, zvrhlosti, agresivity, závisti, chamtivosti, sebectva a ešte mnohého iného. Vnútorný myšlienkový život ľudstva sa podobá stoke, plnej bahna a všetkého možného odpadu.

Aké ale musí mať následky takáto ľahkovážnosť a absolútne ignorovanie ovládania sa v myslení? Čo to musí ľuďom priniesť?

Len čo sformujeme nejakú myšlienku, živá sila, prúdiaca stvorením a prenikajúca všetkým, a teda i človekom samotným vleje do nami vytvorenej myšlienky život a vytvorí z nej celkom konkrétnu formu. Konkrétnu formu, presne a bez príkras zodpovedajúcu obsahu danej myšlienky. No a táto myšlienková forma je potom, po svojom vzniku priťahovaná podľa zákona rovnorodosti do centrály myšlienkových foriem rovnakého druhu. A toto zhromaždisko rovnorodých myšlienkových foriem mohutnie čoraz viac a spätne pôsobí nielen na pôvodcu, ktorý doň svojou myšlienkovou formou prispel, ale i na celé ľudstvo.

A keďže myšlienkový život ľudí je žiaľ v súčasnosti taký, aký je, vznikli a neustále mohutnejú energetické myšlienkové centrály predovšetkým negatívneho druhu, ktoré spätne pôsobia na jednotlivcov, ktorí ich vytvorili a neustále živia, ako i na celé pozemské ľudstvo.

No a ľudia, nič netušiaci o týchto skutočnostiach, ľudia, domnievajúci sa, že na ich myšlienkový život clo neplatí, ľudia, presvedčení o tom, že vo svojom vlastnom vnútri a vo svojich myšlienkach si môžu robiť čo len chcú, títo nevedomí ľudia živia prostredníctvom jemných energií svojho myslenia obrovské a ich pričinením stále sa zväčšujúce myšlienkové centrály závisti, chamtivosti, egoizmu, nenávisti, agresivity, nízkosti, zvrhlosti a tak ďalej a tak ďalej.

No a ako už bolo povedané, akumulované zlo z týchto myšlienkových centrál pôsobí spätne na svojich tvorcov, ale i na celé ľudstvo a podnecuje ho k zlému. Je to ako obludný a stále rastúci kolotoč nízkosti a zla, ktorý vo svojom ustavičnom pôsobení na ľudí strháva dokonca i tých, ktorí sú lepšími. Strháva ich ku zlu, ktoré by snáď oni sami nikdy nerobili a ktorým by sa oni sami od seba nikdy vnútorne nezaoberali.

A tak sa naša zem spolu s jej obyvateľmi pomaly prepadá do temnoty, pretože temné a neustále rastúce energetické centrály najrozličnejších ľudských nízkostí ju pomaly, ale isto strhávajú do záhuby. Do záhuby, spočívajúcej v absolútnom potlačení všetkého vyššieho, vznešenejšieho, čestnejšieho a ušľachtilejšieho, čo sa v človeku nachádza. Do katastrofálneho úpadku ducha a ľudskosti. Do úpadku ducha, ktorý musí napokon vyústiť do úpadku reálneho a hmotného.

Toto je cesta skazy, ktorou dnes kráča ľudstvo. Cesta skazy, skrývajúca sa v podceňovaní a ignorovaní subtílnych energií vlastného myslenia, čo sa navonok prejavuje úpadkom všetkých vyšších hodnôt vo vzájomných vzťahoch medzi ľuďmi a v spoločnosti.

Ak sa to nezmení, čaká nás koniec! Koniec duchovný a hmotný! Za situácie, aká vládne na zemi dnes je to už len otázkou času.

Zmeniť je to však možné iba prostredníctvom poznania týchto skutočností. Iba pochopením obrovskej zodpovednosti za vlastný, osobný, vnútorný život, ktorého kvalita prináša rozkvet a nekvalita úpadok a zrútenie ľudskej civilizácie.

Zmena k lepšiemu a zároveň cesta ľudskejšiemu a omnoho hodnotnejšiemu životu na zemi je teda spojená s prebratím osobnej zodpovednosti každého človeka za svoje myslenie. Ľudia si musia uvedomiť, že vo svojom vnútri už nesmú živiť nízkosť a zaoberať sa zlom, ale naopak, že toto musia vytesniť a vo svojom vnútri rozvíjať iba dobro a dopriať pozornosti iba ušľachtilému. Týmto spôsobom sa potom začnú vytvárať a silnieť energetické zhromaždiská myšlienok omnoho ušľachtilejšieho druhu. Zároveň začnú chradnúť a zmenšovať sa zhromaždiská doterajšej nízkosti a nečistoty. Ušľachtilejšie myšlienkové centrály budú pozitívnym spôsobom ovplyvňovať myslenie a jednanie jednotlivcov a tým sa začne zlepšovať všetko okolo nás. Vzťahy v spoločnosti i medzi ľuďmi. A zem sa už nebude prepadávať do temnoty, ale naopak, stúpať k Svetlu.

Človeče, dbaj preto na čistotu a ušľachtilosť svojho vnútorného života! Staneš sa tým strojcom vzostupu našej civilizácie, ale i strojcom vzostupu seba samého!

Človeče, uvedom si, že vo tvojich rukách a vo tvojom vnútri sa skrýva kľúč k lepšej budúcnosti. K lepšej budúcnosti nášho sveta i teba samého! Vykroč preto s plnou vážnosťou týmto smerom a prestaň podceňovať význam toho, čím sa zaoberáš vo svojom vnútri. Lebo v podceňovaní týchto skutočností sa pre teba i pre tento svet skrýva jednoznačne iba skaza.

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š.

othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

O lidské schopnosti získat odpověď na všechno

Je naší přirozeností, že si vždy budeme klást nejrůznější otázky. Nicméně člověk, nacházející se tváří v tvář nejzásadnějším otázkám vlastního bytí by měl vědět, že na každou z nich existuje odpověď a že on sám se je schopen těchto odpovědí dopátrat.

A dojde tomu tehdy, když se dokáže správným způsobem napojit na informační zdroje univerza. Odpovědi pak najednou vyvstanou v jeho nitru, jako jeho osobní vnitřní přežití. Jako něco, o čem ví a jasně cítí, že je to přesně takto a že to ani nemůže být jinak. O čem ví, že je to prostě pravda.

Řekněme si teď něco blíže o způsobu, jakým je člověk schopen toho dosáhnout. Jde o metodu, která je sice odedávna známá, pouze v dnešním moderním světě se na ni jaksi zapomnělo.

V dávných dobách existovaly takzvaní „poustevníci“. Byli to lidé, kteří odešli na delší dobu někam do ústraní a do samoty, kde žili velmi skromně a svůj čas trávili v modlitbách, rozjímání a přemýšlení.

I když poustevníci přebývali na odlehlých místech, lidé o nich věděli a sporadicky je navštěvovali. A to především tehdy, když si ve svém vlastním životě nevěděli dát v něčem rady. Když hledali odpověď na nějakou zásadní životní otázku. A právě poustevníci jim mnohdy byli schopni poskytnout uspokojivé odpovědi.

Otázka však zní, odkud čerpali svou moudrost a kde nacházeli tyto odpovědi? Vždyť přece žili dlouhou dobu v naprosté samotě a v odloučení od tehdejší civilizace. V čem tedy spočívalo jejich tajemství?

Jejich tajemství se skrývalo v duchovní zákonitosti hutnění myšlenek, jejímž prostřednictvím se dokázali napojit na informační zdroje univerza. Odtud čerpali své odpovědi, korespondující s pravdou, to znamená s tím, jak se věci opravdu mají. Jejich moudrost nebyla tedy moudrostí rozumového poznání a vzdělání, ale pramenila z hloubky lidského vnitřního prožívání.

Neboť rozumové znalosti a vzdělání je jedna věc, zatímco skutečná moudrost věc druhá. Jasným a výmluvným svědectvím tohoto tvrzení je právě dnešní doba plná vzdělaných lidí, ve které paradoxně skutečnou, hlubokou a pravou moudrost vlastní jen málokdo.

Takže pojďme už konečně k jádru věci a řekněme si, jak se lze dopracovat k moudrosti prostřednictvím metody hutnění myšlenek. Tato metoda je založena na principu myšlenkového magnetismu, na jehož základě je schopno naše osobní, hluboké vnitřní zaujetí nějakým problémem k sobě magneticky přitahovat odpovídající řešení, přicházející z informační databáze univerza.

Představme si, že se vnitřně intenzivně zabýváme nějakým zásadním problémem. Třeba hledáním smyslu života. Není to otázka lehká, ani snadná. My však o ní intenzivně uvažujeme, neustále se k ní vracíme, spřádáme své teorie a snažíme najít uspokojivou odpověď.

Pokud je naše snaha opravdu vážná a pokud v takovém intenzivním vnitřním zahloubení setrváváme delší dobu, naše citově myšlenkové zaujetí se stává silně magnetickým. No a prostřednictvím tohoto intenzivního vnitřního magnetismu se na základě zákona stejnorodosti začne pomalu vytvářet neviditelné vnitřní spojení s jemnějšími hmotnými, nebo dokonce duchovními úrovněmi univerza, z nichž se nám může dostat řešení našeho problému.

A pokud o těchto věcech nemluvíme, jen se jimi intenzivně vnitřně zabýváme, nakonec naše citově myšlenkové soustředění magneticky zesílí až natolik, že k sobě na základě již zmíněného zákona stejnorodosti skutečně přitáhne řešení daného problému.

A člověk najednou začne poznávat odpověď. Po dlouhém období intenzivního hledání, ba dokonce až vnitřních bojů a zápasení začnou před ním odpovědi vyvstávat s neobvyklou jasností. Dochází k tomu v jeho vlastním, osobním vnitřním přežití, kterému se v dávných dobách se říkalo osvícení. Člověku se jednoduše vnitřně rozjasní a on ve svém nitru poznává, jak se věci ve skutečnosti mají.

A člověk najednou ví! Najednou už zná odpověď! Už ví, že je to právě takto, přičemž má plnou vnitřní jistotu. Jasně cítí, že jeho poznání koresponduje s pravdou, protože k němu přišlo z výšin univerza.

Je to něco úplně jiného, ​​jak to naučené. Je to moudrost, pramenící se zákonitostí univerza a zohledňující v sobě tyto zákonitosti. Je to moudrost, která koresponduje s pravdou. Je to něco výjimečného, ​​co každý člověk jasně pocítí, když se ho to dotkne. Je to moudrost, přicházející k lidem z výšin univerza, ovšem pouze za podmínek, že se oni sami stali prostřednictvím svého vážného, ​​intenzivního a upřímného zaujetí toho hodnými. Dokonalé zákony stvoření totiž velmi snadno vyloučí každou povrchnost, plytkost, či neupřímnost.

Průměrný, nevědomý a racionálně založený člověk dneška se může s nepochopením dívat na dávné, takzvané poustevníky a vnímat je jako nějaké darmošlapy. Nechápe však, že to byli lidé, kteří omezili své osobní potřeby na minimum a kteří se dobrovolně zřekli běžného života ve snaze najít odpovědi na základní otázky bytí. A když to dokázali, když načerpali ze vřídla skutečné moudrosti, začínala zpravidla druhá část jejich působení, kdy svou moudrostí, čerpanou z výšin pomáhali jiným.

V současnosti hledají lidé odpovědi v těžkých, nebo nezvladatelných životních situacích u psychologů, nebo v mnohem menší míře u kněží. Co se týče psychologů, jejich moudrost pochází pouze z rozumového vzdělání. Svou profesi vystudovali na vysoké škole a provádějí ji v zohledňování nejnovějších moderních vědeckých poznatků a zkušeností. Je to ale všechno především čistý rozum, bez vnitřního spojení s informačními databázemi univerza. Je to tedy něco, co je jen naučené.

Žel, velmi podobné je to také u kněží, kteří získali oprávnění ke svému působení absolvováním náročného teologického studia s velkým množstvím rozumových poznatků, které musely zvládnout. Je to tedy také v jejich případě opět mnohdy jen to rozumové, kterému chybí hluboké, osobní, citově myšlenkové napojení na informační zdroje univerza. Na druhou stranu je ale třeba poctivě přiznat, že právě kněží mají mnohem větší předpoklady k získání zvnitřněného přijímání informací a inspirací z vyšších úrovní.

A nyní se dostáváme k hlavnímu účelu tohoto textu, kterým je ukázání cesty k nabytí moudrosti. Cesty k schopnosti samostatně se dopracovat k odpovědím na důležité otázky vlastního bytí.

Účelem tohoto textu je ukázat, jakým způsobem se můžeme stát plně samostatnými osobnostmi. Osobnostmi, nezávislými na názorech, poučkách a poznání jiných.

K tomu, aby se člověk stal v pravém slova smyslu moudrým se netřeba vůbec stát poustevníkem. Úplně postačí, pokud správně pochopí princip fungování myšlenkového magnetismu, prostřednictvím kterého, pokud to bude brát dostatečně vážně a bude v tom dostatečně vytrvalým, se může stát on sám osobně znalým všech tajemství života ve smyslu pravé a skutečné vnitřní moudrosti.

Neboť všechny velké věci a vše nejzásadnější poznání se pro každého člověka nachází v tomto stvoření jako na bohatě prostřeném stolu, avšak on sám se nejdříve musí stát vnitřně schopným tohoto bohatství vědomě dosáhnout.

Musí tedy splnit určité podmínky a určitá kritéria, konkrétně v našem případě musí svou vážnou vnitřní snahou dosáhnout takové intenzity osobního myšlenkového magnetismu, která k němu v zákonitém ději přitáhne odpovědi na všechny jeho zásadní otázky.

Ba jde to ještě dál, protože tyto intenzivní vnitřní děje nakonec přerostou až do hmotné reality a člověk může být nejednou dokonce i fyzicky a reálně nasměrován ke zcela konkrétním okolnostem, nebo lidem, kteří mu mohou poskytnout rozhodující impuls v jeho hledání a nacházení odpovědí. V nalézání odpovědí na nejzásadnější otázky, týkající se lidského bytí, jeho smyslu, jeho hodnoty a všeho, co s tím souvisí. Je k tomu třeba jenom vůle, snaha a trochu času na chvíle tichého soustředění.

Každý z nás je tedy schopen stát se moudrým a vnitřně osvíceným. Stát se člověkem vidoucím, vnímajícím a poznávající věci v pravém světle. To jest tak, jak ve skutečnosti jsou.

Smutný fakt, že takových lidí je na světě jen málo však žel svědčí o tom, že námahu s tím spojenou je schopen a ochoten vynaložit jenom málokdo. A proto má náš svět pouze vzdělanost a vzdělaných, ale ne moudrost a moudrých.

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š

othon
Príspevky: 87
Dátum registrácie: Štvrtok, 15. Mája 2014, 18:00

Re: Pojednanie o skutočnom účele ľudskej sexuality

Príspevok od používateľa othon »

Prečo ma iritujú predpovede kolapsu civilizácie?



Prednedávnom som sa na internete stretol s textom, ktorý hovoril o možnostiach prežitia po kolapse civilizácie. Článok bol napísaný formou testu a podľa počtu získaných bodov dostal čitateľ určitý komplexný obraz o možnostiach svojho osobného prežitia, alebo neprežitia podobnej krízovej situácie.

Otázky v teste sa týkali oblastí, ako je fyzická kondícia, jedlo a zásoby, prístup k pitnej vode, zdravotnícka zručnosť a vybavenosť, možnosť tepla a úkrytu, momentálne dostupná finančná hotovosť, či zbraní a ochrany bezpečnosti.

Ak sa trochu hlbšie pozrieme pod povrch svetového diania, musíme chtiac nechtiac priznať, že žiaľ podobné články majú svoje opodstatnenie. Že ľudia by jednoducho mali byť pripravení a počítať aj takouto alternatívou.

Čo je ale potom na tom tak iritujúceho?

Všetky informácie podobného druhu, ktoré žiaľ vzhľadom k stavu súčasnej spoločnosti môžu mať svoju cenu sa predsa len vyznačujú určitým druhom slepoty. Slepoty, spôsobenej obmedzeným vnímaním života, zameraného iba na hmotné. V našom konkrétnom prípade v obmedzení záchrany iba na záchranu čisto hmotného druhu. Čiže iba na čisto fyzické prežitie.

Mnohí si teda na jednej strane uvedomujú, že naša civilizácia sa rúti ku kolapsu, avšak na druhej strane sú schopní uvažovať o svojom vlastnom prežití jedine takým istým spôsobom, kvôli ktorému sa ku nám kolaps približuje. Čiže iba spôsobom hmotným, materiálnym a fyzickým.

A práve v tomto tkvie oná, nesmierne iritujúca, ba až poburujúca skutočnosť. Ľudia sa totiž vôbec nepýtajú na príčiny, ktorých poznaním a elimináciou by sa ešte dalo mnohé zachrániť. Ľudia uvažujú jedine o zachovaní vlastného života neuvedomujúc si, že práve ich dlhodobo egoistický a materialistický spôsob uvažovania má prichádzajúce zrútenie na svedomí.

Nadchádza však čas, kedy si budeme musieť konečne uvedomiť, že takto to ďalej ísť nemôže. Kedy si budeme musieť uvedomiť, že človek vždy bol a je predsa len viac, ako hmota a telesné funkcie. A preto jeho myslenie, snaženie a životné úsilie nemôže a nesmie byť zamerané iba na hmotu. Takýto druh obmedzenosti a osobnostnej degradácie v nás totiž aktivuje iba samé negatívne vlastnosti, akými sú sebectvo, chamtivosť, bezohľadnosť, egoizmus, konzumnosť, plytkosť, nečestnosť, nespravodlivosť a mnohé iné.

A to potom vyvoláva konflikty, nedorozumenia, spory, násilie a vojny. Ľudstvo drancuje Zem a prírodu, znečisťuje vodu i vzduch. Preferovaním pomýlených hodnôt spejeme vo svojej slepote, obmedzenosti a bezohľadnosti k veľkému celosvetovému kolapsu.

Človek však, ako už bolo povedané, vždy bol a vždy bude viac ako hmota. Človek je totiž bytosť duchovná. No a práve v našom vzďaľovaní sa od hodnôt ducha a zameriavaní sa iba čisto na hmotné sa skrýva pravá príčina toho, že sme to ako civilizácia napokon dotiahli až k hranici katastrofického zrútenia.

Táto príčina teda tkvie v našom vzďaľovaní sa od hodnôt ducha, tvoriacich najelementárnejší pilier samotnej ľudskosti. Tkvie v odkláňaní sa od najprirodzenejšej ľudskej túžby po hľadaní čohosi vyššieho a vznešenejšieho, čo hmotu presahuje.

Týmto spôsobom sa začala vytrácať skutočná ľudskosť, stojaca na hodnotách spravodlivosti, cti, ohľaduplnosti, skromnosti, jednoduchosti, ušľachtilosti a prirodzenej duchovnosti.

Príklonom ľudí iba k hmotnému začali naopak bujnieť a rozrastať sa všetky, už raz spomínané negatívne ľudské vlastnosti, s takouto obmedzenosťou spojené, ako sú nespravodlivosť, nečestnosť, bezohľadnosť, egoizmus, konzumnosť, chamtivosť, povrchnosť, neušľachtilosť, nízkosť, skazenosť a mnohé iné.

Tak bola nastúpená cesta, ktorá ani nemôže viesť nikam inam, ako k totálnemu zrúteniu. No a v tušení nevyhnutného konca sa ľudia opäť mylne domnievajú, že prežije iba človek svalov. Človek hmoty. Človek, ktorý bude mať najlepšiu kondíciu, najviac zásob a bude aj po ostatných stránkach dobre materiálne pripravený.

Všetko bude ale úplne inak! Tam totiž, kde je len telo, sa zhromaždia supy! To znamená, že iba čisto telesné a materiálne nebude môcť tentokrát obstáť. Tentokrát bude totiž môcť skutočne obstáť iba to, čo v sebe ponesie i hodnoty ducha!

Kto totiž hodlá zachrániť iba svoj hmotný život, stratí ho, čo znamená, že každý človek bez hodnôt ducha je už teraz v podstate mŕtvy. Avšak na druhej strane, keby snáď niekto hoci aj fyzicky zomrel, na základe jeho vnútorného naladenia k hodnotám ducha bude žiť.

K vysokým a ušľachtilým duchovným hodnotám vzhliadajúci človek nemôže preto v nadchádzajúcej dobe absolútne nič stratiť, zatiaľ čo človek materialistický stratí svojou fyzickou smrťou absolútne všetko.

Nikto samozrejme nechce tvrdiť, že sa nemáme i hmotne zodpovedne pripraviť na možnú eventualitu fyzického prežitia v prípade veľkého celosvetového kolapsu. Avšak naša príprava nesmie v nijakom prípade zostať iba čisto hmotnou, pretože ak sa zodpovedne nepripravíme aj duchovne, nebude nám to nič platné. Dominantné rozhodujúce budú totiž tentokrát predovšetkým hodnoty ducha.

A je tu ešte jedna veľmi vážna vec, ktorá je zvlášť iritujúca na všetkých predpovediach kolapsu civilizácie. Je ňou skutočnosť, že ich šíritelia si vôbec nekladú otázku, ako by sa ešte dalo tomuto kolapsu zabrániť, či prípadne, ako by sa v dnešnej dobe ešte dali minimalizovať jeho dôsledky na najnižšiu možnú mieru. Lebo ak už aj ľudstvo vo svojej slepote a tupej materialistickej obmedzenosti premeškalo možnosť odvrátenia kolapsu svojej pokrivenej civilizácie, možnosť minimalizácie jeho účinkov tu stále ešte je! A táto možnosť spočíva v obrate čo najväčšieho počtu ľudí k duchovným hodnotám.

Je preto doslova trestuhodné, ak nám niekto hovorí o prichádzajúcom zrútení civilizácie a o tom, aby sme sa naň dobre materiálne a fyzicky pripravili, ale nehovorí nám o tom, že stále ešte existuje veľmi výrazná možnosť, ako toto zrútenie minimalizovať.

A práve toto by malo byť v dnešných dňoch prioritou! Každý z nás sa totiž môže stať veľmi výrazným nápomocným činiteľom minimalizácie nadchádzajúceho kolapsu na čo najmenšiu možnú mieru. Nápomocným svojim vlastným, vážnym vnútorným obratom k hodnotám ducha. K hodnotám pravdy, cti, dobra a spravodlivosti. K hodnotám vecí duchovných, ktoré vysoko presahujú úzke hranice racionálno hmotného obmedzenia. Toho racionálno hmotného obmedzenia, ktoré ľudstvo tlačí k okraju priepasti.

Kód: Vybrať všetko

http://kusvetlu.blog.cz/
v spolupráci s M.Š.

Napísať odpoveď